-Hroutí se systém, a jen jedno je jisté, přežije jen srdce čisté.

-Dělat Umění, to umí každej , ale umět žít, to je pravé umění.

-Veď mně ve tmě osude, ve mně nic a z nicoty vše (dát na stránku)

-Ženy jsou si s muži rovny,pouze na podpatku.
Ženy bez podpatku, muže vysoce přesahují.

-Jak tak muzem pozorovat ten svet venku(v televizi) muzeme dojit k bodu, ze je vsechno v prdeli.
Proto nezbyva nez obratit pohled dovnitr😀😎🙏

-Máme dar smyslu pro krásu, prokletím, je pouze ve slepém lpění na něm.🧐

-Kdyz jsme byli maly, neexistovalo dobry a spatny,jen nuda a zabava, trapny a husty..

-Nektere ty mlade slecny jsou jako horor, je nadhera se na ne koukat a jeste napinavejsi se do nich vcitovat, ale zazit by jsi to nechtel..2018

-“(v téhle době) Je těžké udržet (si) du hapřítomnost.“

-DROGY BYLI, JSOU A BUDOU. LIDI BYLI, JSOU A SNAD NĚJACÍ ZBUDOU.

-S koukem tvých ůst, zůstal mi vyset. Chtělas držet půst, teď budeě muset (dát na stránku)

-Star oz Ti-Co jiného se starostmi,než když z nich těžit.

-Osobnost je jen jedna, zbytek jsou jen archetypy, nebud zděšen, na všechny se dělaj slipy.

-Existuji tři druhy žen: Jedny jsou princezny, začarované za žáby, a ty druhé, jsou žáby převlečené za princezny a ta třetí jsi ty

Už dlouho Tě vídám
Ve snech a vizích
Po setmění mě navštívíš
Za rozbřesku mizíš
Mocná síla, krásou spanilá
Sotva se Jelen otočil
Měsíční srpek si povila
Krví zkřísněná Laň
Duší spoutaná, střížená daň.

Prikradl se ares
Buh boju a svaru co svadim
Prisedl i loky
Casto samsebe podvadim
Leti thor
Ze pry vim pekny kulovy
Je tu i hades
A proc to neuhadnes
Priletel pac je tu amorka
V hlubinach mi stoji ponorka
Na vse dohlizi otec
Necht prekonam tech sracek kopec
A samozrejme matka zeme
Nuz rozsevam sve seme

Tik, Tak

Přiťukávám na život

Až odbije poslední hodina

Až přijdu pozdravit hospodina (do hospody Odina)

Až se sleje Den a Noc

Jako mrak, vyždímu poslední vztek, radost a pláč

Tik, Tak

Přiťukávám na věčnost

Jak všudypřítomně pučí jarní orgie
v kalhotách fučí,na zbytku těla alergie

Jak vánek svěže,s pohlazením vane
Cítím každý jeho dotek,ba obličej rudě plane

Jak kolem vidno i vono-voní,posekaná tráva
Intenzivně prociťuji,mám po ní rýmu jak kráva

Jak tak pozoruji,jak slunce září
Jak tak počítám,snad ne až do září
Budu muset čekat s opuchnutou tváří

Jak slunce,užívám si tu modř na obloze
Co jiného zbývá,ve stabilizované poloze
Jak krásný hlas,že by z hůry,či ptáci?

Něco z krás,noční můry,běží ke mě sanitáci.

Opisoval jsem tak dlouho az sem tomu uveril
Nez ten zmrd na dvere uderil
Vysel ven a chteli se mu zvracet
Vsechno na ruby obracel
Kapsy si roztrhal
Najednou se posadil
S rukama na cele
A hlavou svesenou
Zvedl hlavu ve svetle svetla
Zoufale se usklibl a do pusy strcil cigaro
Nemas nahodou ohen?
Zeptal se me.
A ja jsem kdo, v tu chvili sem si uvedomil
Kouka na me ze tmy a ja nejspis jak debil
Tak co? Povida a zasmeje se
Mas ohen? Vypada to ze to nakonec budes ty ten co mi bude muset zapalit.
Nikdy bych si nepomyslel ze si budu nechavat pripalovat od takovyho prizdisrace.
Ja jen citim ze kdyz ho jen pozoruju citim se porad lip nez kdyz se soustredim na sebe a citim ze bych se mel nejak vyjadrit, jakkoliv.
“Tak co mi reknes?”
Nevis , dosly ti slova, usta Ti ztvrdla
Nemuzes rict nic
Snad se me nebojis. Ha ha ha!
To snad neni mozny, uvedomujes si tu absurditu ?!
Ty vubec nevis, uz vubec nepoznas co je realita a co pravda hahaha uz uz ani nevis jaky slovo je ktery a dokud kurva nezakricis do ty pojebany tmy uz se z toho nevyhrabes, ses jako v posranym pojebanym tekutym pisku, cim vic vzdorujes tim hlou des. Ses slaboch! Zasrana mentalita cloveka je slaba. Kdepak ta vase vule, o tom to neni kamo.
Tipnul cigaro si o pravou dlan zasmal se a povida, tak ale uz vazne neco kurva rekni bo se odsud nesostanem, me uz to tady v ty posrany tme nebavi, ja se chci bavit, mozna kdybych tu mel aspon kousek svetla ale ne kurva vy sobci zasrany, vytahne bouchacku z nohavice a miri roztresenou rukou na me. Bank!🤣zarve a zacne se zas smat psychosmichem. Tak uz se prober ty debile, prask! Jsem vzhuru

5.1.2020

Kdyz to umis vysvetlit, jsi vedec
Kdyz o tom dokazes vypravet, jsi umelec
Kdyz to chces vysvetit, tak si papez
Kdyz to milujes tak není co řešit
Kdyz ti nesnasis tak si pozer
Kdxz to chces vytmavit tak si pohadkar,
Ale kdyz to zijes, tak jsi clovek.

Labyrint vášní

omfalos slz

jsme plní básní

pro jeden prs

Mesic skocil za pulku
svetlo luny, ted promitlo muj stin
Hormon skocil na kulku
Ted pred sebou mam jen klin
A le klin ma rozstipnout i drevo
A suk!
Jestli stravi to mé basnicke střevo
Ci ponecham si pero sip a luk
Vsak ja se stim poperu
Nejdriv bude splin
Mohl bych slozit operu
Jenze nemam rym
Nejdriv se naseru
Pak to prejde v sprym
Srdce káže vodu
Nalejte mi cisteho vina
Usporadejte bal
Byl jsem hrdina
Dostal jsem sodu
Ted se citim jak kral

Zasadil jsem vic ran

než Mohamed Ali

Co se rozrustali jak trní

Vic než ostatni mi dali

Tolik,ze nevim kdo byl první

A tak mi prosim odpust, každý jeden z Vás

Vím, ze pokud to nejde vodcud,ten jed nezahojí ani cas

Odpust za to jak jsem se choval

Odpust jak jsem schoval jed za slovy

Když jsi potřebovala a potřeboval

Odpust, jsem sobec a chci si sundat okovy

Mrzí me to, a ver ci ne, ale dokonce vic než Tebe

Ucim se od starejch bohu
Prekladam co naseptavaj
Prepisuju do hromady slohu
Ne vzdy se tim ridim pak nadavaj
To prastarodavne tajemstvi
Jako samo lidstvo
To v cem to vsechno tkvi
Cele to duchovni bistro
Hodne lidi to hleda
A hodne z nich zná
Neni to zadna veda
Studna bezedna

26.3.19

Občas cítím ten chladivý dotek temnoty. Když mě zaplavuje splín, ale nebojím se, zvláštním způsobem mě to posiluje, zvláště v období, kdy si přijdu sám. Už nemám takový pocit beznaděje a představy o mé nepřítomnosti. Kdepak, už dávno si nedělám naděje, že by byl konec světa). Jsem obdařen vztahem, či stykem? s Temnotou, kde vítám, jak padám do hlubin. Ale do hlubin sebe sama a do míst, na kterou se nehrabe ani oblast 51. Padám do oblastí které jsem ještě pořádně neprobádal, jako Alenka v říší divů, ne opravdu se neni čeho bát, stačí se jen odevzdat

Ve světlé je nádherně, ale je to jen vrchol ledovce, a aby se člověk rozpustil, musí mít pojem, do jakých hloubek a šířek sahá a seznámit se se vším tím tvorstvem co na jeho stromu života a svými démony..Ale co já vím, doted s nimi svádím souboje

PŘESTO SMRT ŘÍKÁ A JE NUTNO PODOTKNOUT!: (jediné, čeho se musíme bát a před čím se musíme chránit, před vlastní temnotou a nezodpovědností!-J.V.Helsing-Kdo se bojí smrti)

–

Satane odstup
co naplat
skládám Ti poctu
dík za posun
díky a s bohem
je čas na postup

Potkal jsem jednoho týpka
Asi jsem se zamiloval
Zváštní, že ho znám tak dlouho jsem ho nesnášel
Následovalo ticho
Měl krásné barvy
Byl velmi jemný
A přesto měl drsný rysy
Rýhy vrásek, zkušenosti života
Jako kůra stromu
Číšila z něj hluboká moudrost
Otcovská energie
Klid a přesto mnoho bolesti a chaosu
Děkuji, Miluji Tě
Bez časů a vlivů zapisuji
Bylo mi stydno
Teď už neni
Je krasny se sam do sebe zamilovat

Byl to starý blázen, v pravdu? Jen kvůli tomu, že nemá na nájem, pudí v lidu nezájem. Nebyl to on kdo potřeboval pomoc, byls to ten, byl to budha ve špinavých hadrech, byl to krišna s žebráckým vzhledem ,a kdyby měl flašku, byl by to ježíš s flaškou své krve, kterou nabízel, ni tys ho neviděl, odvrátils pozornost iluzi času a neslyšels..

Kniha Lubošova, verš třetí, kecy další

Smrt Trn v oku Rohypnol Azkaban

Je to prach

Je to vrach

Je to krach

Je to pach

Je to vztach

Je to hrach

Je to brach

Je to hra

Je to tah

Šípková růženka se zelim

Šípková růženka

náhle se vzbudila

otevřela oči a prince tam spatřila

jak spí

Mezitím co spala (než se ráčila vzbudit)

nechtěl jí prudit

usnul jak ožrala

a spí

to si jen tak nekde neco visí
lidi si na to vesi svoje hadry
to si jentak nekde neco vysi
lidi si na to vesi svoje pravdy
to si jentak nekde neco visi v prazdnu
ve tme v satni skriny to ztratilo svoji krasu
to si je tak nekde neco visi v prazdu
plnym myslenek utkanych z viry
to si jen tak nekdo vesi v prazdnu
jak do cerny diry
to si jen tak nekdo odklada v prazdnu haveti
jsou na nej moc velky, snad budou padnout na deti

Tus bzděcha žal
A lomcův král
Cos nedořek
A kde ses vzal
Jakš lomcuji vlny
Na perleti ranních slz
Buď houževnať
Jak nať si strav
Do bedunčiných ok si pad
Jak vlála
Zapřáhls
A skonal
Ormituli

29.6.19

Věř mi, umim z hovna věštit.
Vysral sem hovna kopu.
Nebudu to leštit.
Čéče to bude pestrý osud

Zem, pokryta sněhou, Doba, kdy těm pod ní, co již-li nehybernují, není nazakázáno dostat se na povrch, nýbrž naopak se snaží nasměrovat vše do svých hlubin, zpět ke svým kořenům sebe sama a svých předků a zadků.

Jsme ve fazi kdy uz je tvoreni reality nasi schopnosti, at se nam to libi nebo ne
Uz neni na koho svadet vinu
Vsechno tvorime my kapisto more?!

Převzít zodpovědnost, za sebe, neznamená zbavit se dětství, ba naopak, teprve až pak můžeme začít si svobodně hrát.

Mám orlí nos a oči jako krtek, z jakých vlastně pocházím mr..buněk?
Rozjímán jak lenochod, běhám jako zajíc, nemám vlastně navíc?
Lítám si jak racek, v temnu se schovávám jak hraboš, proč mi dali jméno Luboš?
Linu se jak medúza v hloubkách, na souši vyvrhnutej jak velryba, tak kde je chyba?
V duši bílá holubice, na mysl jenž použila k posrání, se slétli havrani, tak jaké je mé poslání?
Temperament opice, postavou jaguár, kam mi zapadl manuál?
Co má společnýho anakonda s velkou saní? To zjistíte v dalším sran..dovním vydání